Partnerské vztahy 1

 

Rozhodla jsem se sepsat postřehy z oblasti partnerských vztahů. Je to především o mých zkušenostech ze života, ale také z příběhů a náhledu mých klientů v oblasti věštění, jejich zpětné vazby, protože není den, kdy bych nevěštila anebo nerozebírala s klienty partnerské vztahy.

Důležité je ve vztahu hledat více porozumění než lásky. Pak se vám také bude více dařit nalézat lásku, aniž byste ji urputně hledali. Láska totiž přichází ve chvílích, kdy ji skutečně přestanete hledat. Přílišná závislost na druhém je vlastně lpění, které není dobré a vašemu vztahu neprospívá. Nemůžete někoho vlastnit, jako nějaký majetek. Máme si uvědomit, že ten druhý má nárok na svůj život. Pokud chcete někoho příliš vlastnit, tak se vám v partnerských vztazích nemůže dařit. Vlastně ho svým chováním ztrácíte. Je dobré si uvědomit, že je třeba se naučit toho druhého respektovat a ne, aby on respektoval vás.

Pokud neumím být ve vztahu sám sebou, stávám se na tom druhém závislým. A závislost je nemoc. Požaduji-li po partnerovi, aby se mi věnoval a vše se mnou sdílel, tak se cítím nepochopený a smutný, když mi ten druhý nevyhoví. Pokud hledám partnerský vztah jenom proto, že se cítím sám, může se mi za nějaký čas stát, že se mohu cítit ve vztahu ještě více sám, než kdy před tím, když jsem byl ve skutečnosti sám.

Proto je pro vztah velmi důležité naučit se být sám sebou, protože tím se učíme vnímat své pocity. Snažte se vnést do partnerského vztahu více porozumění a svobodného jednání. Jde o ochotu porozumět tomu druhému a podpořit ho v jeho úsilí. Tím, že jsou partneři rozdílní, se k sobě vlastně navzájem přitahují. Pokud jeden předělá druhého k obrazu svému, může se stát jejich vztah nudným a vyprchá vášeň.

Tím, že jsme rozdílní, přitahují nás na partnerovi vlastnosti, které nemáme, a které potřebujeme k harmonii a k doplnění naší osobnosti. Pokud jsme spokojení uvnitř sebe, naše duše je klidná a harmonická, nesoudíme druhé, tak si zákonitě do svého života přitáhneme správného partnera. Pokud nežijeme v souladu s tím, co si žádá naše duše, tak si právě do života přitáhneme takového partnera, jakého nechceme anebo čeho se nejvíc obáváme. Nejhorší je žít ve zlobě, závisti, nepochopení, pomluvách a lžích. Čiší z toho naše vlastní nevyrovnanost a nezralost pro skutečný partnerský vztah.

Žena, která očekává od partnera nějakou výhodu, má postranní úmysl, chce být díky partnerovi finančně nezávislá, nemůže očekávat, že její vztah bude harmonický a láskyplný, protože není přirozená, není sama sebou. Proto nám do života přichází životní lekce v podobě podobných partnerů. Kdo není schopen toto zpracovat sám v sobě, nemůže očekávat kvalitní spokojený vztah. Mnoho žen by se pro drahou polovičku rozdalo, ale ženy, ruku na srdce. Jak chcete rozdávat radost, štěstí, lásku a cit, když jste jako poloprázdná nádoba, kde chcete čerpat energii pro sebe? Uvědomte si, že není sobecké JÁ NA PRVNÍM MÍSTĚ. PROTOŽE POKUD NEBUDETE SPOKOJENÉ SAMY SE SEBOU, NEPODAŘÍ SE VÁM ANI POTKAT PARTNERA PRO ŽIVOT.

Příjem a výdej musí být v rovnováze. Dokud nepochopíme, neponaučíme se z vlastních chyb a nezměníme samy sebe, nemáme šanci na plnohodnotný partnerský vztah. Není tedy třeba hledat štěstí v druhých, ale sama v sobě. Nezaobírejte se minulostí, pouze tak, že se z ní poučíte, jinak nemůžete tvořit přítomnost ani budoucnost. Nehledejte jen materiální věci, ale zaměřte se na své pocity, vjemy, intuici a začněte poslouchat svůj vnitřní hlas. Pamatujte, že čím více se ve vztahu bojíme o partnera, tím více nám ten druhý uniká. Vycházejte vstříc, ale ne vždy. Nebojte se více komunikovat a sdělovat tomu druhému své pocity.

Je třeba rozlišit zamilovanost od skutečné lásky. V zamilovanosti a ve strachu o toho druhého jednáme hlavně rozumově a ne srdcem. Skutečná láska jedná srdcem. Vše v posuzování pochází od nás. Jací jsme sami uvnitř sebe, takového dostáváme od života partnera. Pokud umíme jen dávat, dostaneme partnera, který umí jen přijímat. Pokud máme v sobě žárlivost, dostaneme partnera, který na nás žárlí.

Musíme se umět poprat se svými zápory, ty totiž ve skutečnosti neexistují, jsou jen v nás samotných. Spoustu bloků si vytváříme sami v sobě a především ve své hlavě. Dokud nemáme uzavřenou minulost po citové i rozumové stránce, nemůžeme jít do nového vztahu. Jinak nás opět čeká zklamání, neúspěch a bolest. Každý nosíme věrnost sami v sobě, ve svém srdci. A proto, když vás partner podvede, vám se sice hroutí svět, ale on ve skutečnosti nejvíce podvedl a zradil sám sebe.

Osudový partner neznamená, že je to na celý život. Jakmile se váš osud naplnil a vy jste si předali, co jste si předat měli, vaše cesty se rozcházejí. Když se naučíte mít rády samy sebe, dokážete nějaký čas žít samostatně a jste celistvou osobností, pak vám do života může vstoupit duchovní partner. Všem nám přicházejí dary z nebes. Tyto dary nám dávají možnost žít život skrze city, nikoli emoce. Najděte cestu srdce a nenechte se nahlodat vaším egem, což je jen a jen ve vaší hlavě.

Vše si tvoříte sami a vše tudíž máte ve svých rukou. V příbězích mých klientů a klientek je to asi tak: pokud na někom lpíme ve vztahu a tvrdíme, že ne, já o tom vím své.....vždycky dojde na má slova.......říkám: "až se bude chtít váš expartner vrátit, vy už vlastně ani nebudete chtít", protože budete žít jiný život, který vás posílil a přitáhnete si do života člověka na vaší duchovní úrovni. Duchovní partner nám totiž je přidělen a vstupuje nám do života tehdy, když to nečekáme. Pokud nalezneme sami sebe a budeme žít život podle vlastní duše, pak můžeme jít ke Zdroji a naše láska bude požehnaná a bude pod ochranou Vyšší moci. Duchovní partner je ten, kterého jsme hledali celý život. Je nám skutečně předurčen a přidělen za odměnu. Naše druhá polovina, naše představy, snění a touhy.

Než dojde k setkání s duchovním partnerem, musíme mít zpracovaný vztah s osudovým partnerem a těch můžeme mít i několik, dokud nepochopíme sami sebe. Musíme si uvědomit chyby, které jsme stále v životě dělali a to i v minulých životech. Musíme si umět odpustit a tím i poděkovat osudovému partnerovi, že nás mohl učit. Teprve, když dojde ke smíření a uděláme rozhodnutí, může nám do života přijít duchovní partner. I tento partner nás učí. Musíme spolu projít krize z minulých životů. Vzájemně si léčíme rány, které jsme si způsobili. Je to o tom, že se umím skutečně oddat tomu druhému a nic si neponechat. Čím více zabíjíme v sobě své potřeby, tím více zabíjíme vztahy okolo sebe. Čím více děláme to, co cítíme, tím jsme spokojenější a můžeme tu spokojenost dávat druhému. Osudový partner totiž bývá naším protikladem a vytahuje z nás naše stíny "temnou stránku naší osobnosti". Byl pro nás výzvou k tomu, abychom se stali lepšími.

Duchovní partner je již člověk, který odstranil své stíny, je tedy celistvý a už nás nemusí učit jako osudový partner. S ním už můžeme spolupracovat. S duchovním partnerem se dostaneme do rovnováhy materiální, duchovní i sexuální. Život je o víře v sebe a v ty druhé, proto ve velkých bolestech v nás umírá to nejhorší, aby se mohlo zrodit to nejlepší. Přeji vám šťastné partnerské vztahy a pamatujte, že nic není v životě zadarmo. S láskou a úctou pro všechny Soňa Sofi.

 

 

Kontakt

Věštírna U Sonjy Terezínská 702/7
Letňany
Praha 9
190 00
telefon 605 787 676
IČO 88893634
čú Fio banka 87874818/2010
vestirnausonjy@gmail.com

sisonyja@seznam.cz